O Kafkovi v Grandhotelu
- 30. 3.
- Minut čtení: 1
V noci z 22. na 23. září 1912 napsal Kafka v domě U Lodi klíčovou povídku Ortel, „bylo to jako opravdový porod, se špínou a slizem“. Bylo to krátce po prvním setkání s Felicí Bauerovou, jíž také povídku věnoval a jejíž iniciály souhlasí s iniciálami Friedy Brandenfeldové, snoubenky z povídky. Příběh mladého obchodníka Georga Bendemanna zahájil plejádu dokončených děl, stylistická dokonalost, jíž v ní dosáhl, se napříště měla stát vodítkem pro všechna další Kafkova díla. V roce 1913 vyšla povídka v ročence Arkadia v Lipsku a o tři roky později byla vydána v lipském nakladatelství Kurta Wolffa jako samostatný svazek.
Koncem roku 1912 rozeslalo Sdružení Johanna Gottfrieda Herdera pod vedením Willyho Haase pozvánku na 4. prosince na autorské čtení do Zrcadlového sálu hotelu U Arcivévody Štěpána. Na programu byly nejprve básně Franze Werfela a Otto Picka, poté podali ukázky svého umění Max Brod a Oskar Baum. Kafka, jenž byl v literárních kruzích ještě málo znám, byl zařazen na závěr jako vyvrcholení večera. V necelé půlhodině přednesl svou povídku Ortel.
Jeho jazyk je křišťálově čistý a na povrchu člověk nepostřehne téměř žádné jiné úsilí než snahu o správnost, zřetelnost, přiměřenost předmětu. A přesto pod veselou hladinou tohoto potoka čistého jazyka táhnou sny, vize nezměrné hloubky. Člověk do ní pohlédne a je fascinován krásou a jeho originalitou
Max Brod
Když služebná procházela poprvé předsíní, dopisoval jsem poslední větu. [...] Jen takhle se dá psát, jen v takovéto souvislosti, s takovým absolutním otevřením těla a duše.
Franz Kafka, Deník
Tuto povídku najdete v naší čítance Kafkových textů Kein Schüler weit und breit. (Žáka široko daleko nevidět)
