
Pacient Kafka
Studie z pohledu dějin lékařství
V globální záplavě interpretací trvající celá desetiletí („Kafka a konec v nedohlednu“), která nevynechala ani exotická témata, je vcelku překvapivé, že Kafkův život a působení nebyl dosud prakticky probádán, interpretován a zhodnocen historiky lékařství. Zde nestojí v centru literární polobůh, nýbrž trpící, smrtelný člověk. V tomto projektu FKI o zdravotních a léčitelských aspektech v Kafkově životě by měly být předmětem diskuse také bohaté fasety lékařské praxe v dekádách kolem přelomu 19. a 20. století. Vedle lékařů v Kafkově životě je rovněž velice zajímavý i příběh samotného pacienta, jak k nám hovoří ze 3400 tiskových stran deníků, 1500 dopisů a několika tisíc titulů komentující a vysvětlující literatury. Franz Kafka je jednou z nejlépe zdokumentovaných osobností počínajícího 20. století, v jeho životním příběhu se zrcadlí historie každodenní medicíny oné doby, od hnutí za zřízování léčebných ústavů přes přírodní léčitelství až po tehdy vznikající psychoanalýzu. Dosud jen nedostatečně prozkoumanou oblast představuje probádání životů lékařů, s nimiž Kafka přišel do styku, od Siegmunda Kohna přes Ernsta Fröhlicha až po Friedla Picka.
Snímek ordinace ORL v Lazarettgasse 14 ve IX. vídeňském okrsku, otevřené v roce 1911. Tuto dle názoru jejího zakladatele Ottokara von Chiariho „nejkrásnější a největší laryngologickou kliniku světa“ roku 1919 převzal profesor Markus Hajek. Do tohoto klinického zařízení byl Franz Kafka v dubnu 1924 stacionárně přijat. K terapeutickým opatřením prof. Hajeka patřilo mimo jiné injekční podávání mentolu do hrtanu.


Snímek ordinace ORL v Lazarettgasse 14 ve IX. vídeňském okrsku, otevřené v roce 1911. Tuto dle názoru jejího zakladatele Ottokara von Chiariho „nejkrásnější a největší laryngologickou kliniku světa“ roku 1919 převzal profesor Markus Hajek. Do tohoto klinického zařízení byl Franz Kafka v dubnu 1924 stacionárně přijat. K terapeutickým opatřením prof. Hajeka patřilo mimo jiné injekční podávání mentolu do hrtanu.