top of page
Básník a jeho město
Franz Kafka se narodil roku 1883 v Praze, tady chodil do školy, studoval na zdejší univerzitě a a získal tu titul doktora práv.
V Praze také pracoval a psal, tady si našel okruh svých přátel, své duchovní prostředí. Ale často myslel i na to, že Prahu opustí, ale marně: „Tahle matička má drápy a nepustí.“
Pomník Franze Kafky
Trvalo téměř osmdesát let než Franzi Kafkovi v jeho rodném městě, jež mu bylo po celý život domovem, postavili pomník: 4. prosince 2003 u příležitosti 120. výročí Kafkova narození odhalila pražská Společnost Franze Kafky bronzovou sochu vysokou 3,75 metrů a vážící 800 kilogramů.
V kavárně Arco
Na podzim roku 1907 otevřel kavárník Josef Suchánek pocházející z Liberce v blízkosti tehdejšího pražského Státního nádraží podnik, který se záhystal centrem dostaveníček výtvarných umělců, jako byli ku příkladu Max Švabinský, Bohuslav Kubišta nebo Friedrich Feigl. Ještě známější je však Arco jako kavárna pražských německých spisovatelů, chodívali sem třeba Willy Haas, Paul Kornfeld, Hans a Franz Janowitzovi, Rudolf Fuchs a Otto Pick.
O Oppeltově domu
V listopadu 1913 se Kafkovi nastěhují do čtyřpokojového bytu ve 4. poschodí Oppeltova domu. Důvod přestěhování z mondénního domu U Lodi na břehu Vltavy na Staroměstské náměstí neznáme. Snad už postonávajícího Hermanna Kafku láká blízkost jeho obchodu, který mezitím zřídil v Kinského paláci vzdáleném od Oppeltova domu jen několik desítek metrů.
Ve Zlaté uličce
K asi nejznámějším místům v Praze spjatým s Franzem Kafkou patří malý domek ve Zlaté uličce č. 22 na Pražském hradě. Na toto malebné místo se tedy Kafka v polovině roku 1916 vydal se svou sestrou, aby našel samotu na psaní: „Jen žertem jsme se zeptali v té malé uličce. Ano, jeden domeček by byl v listopadu k pronajmutí“.
Kafka ve Vídni
Vídeň – pro poddané Jeho apoštolského Veličenstva bylo císařské město pulzujícím centrem moci, středobodem pevně uspořádaného, na věčnost zaměřeného státního zřízení. To platilo i pro Kafku, ačkoli mu neunikly silné odstředivé síly, které se pak v první světové válce naplno projevily.
Zámek
Koncem ledna 1922 započal Kafka práci na svém posledním monumentálním díle, na románu Das Schloß (Zámek). Dílo však zůstalo nedokončeno a bylo vydáno až v roce 1926 po Kafkově smrti jeho přítelem Maxem Brodem z pozůstalosti.
Nový židovský hřbitov
Nový židovský hřbitov založený ke konci 19. století, určený původně pro zhruba 100.000 hrobů, byl jedním z největších hřbitovních areálů v Praze.
Básník a jeho město
Franz Kafka se narodil roku 1883 v Praze, tady chodil do školy, studoval na zdejší univerzitě a a získal tu titul doktora práv.
V Praze také pracoval a psal, tady si našel okruh svých přátel, své duchovní prostředí. Ale často myslel i na to, že Prahu opustí, ale marně: „Tahle matička má drápy a nepustí.“
Pomník Franze Kafky
Trvalo téměř osmdesát let než Franzi Kafkovi v jeho rodném městě, jež mu bylo po celý život domovem, postavili pomník: 4. prosince 2003 u příležitosti 120. výročí Kafkova narození odhalila pražská Společnost Franze Kafky bronzovou sochu vysokou 3,75 metrů a vážící 800 kilogramů.
V kavárně Arco
Na podzim roku 1907 otevřel kavárník Josef Suchánek pocházející z Liberce v blízkosti tehdejšího pražského Státního nádraží podnik, který se záhystal centrem dostaveníček výtvarných umělců, jako byli ku příkladu Max Švabinský, Bohuslav Kubišta nebo Friedrich Feigl. Ještě známější je však Arco jako kavárna pražských německých spisovatelů, chodívali sem třeba Willy Haas, Paul Kornfeld, Hans a Franz Janowitzovi, Rudolf Fuchs a Otto Pick.
O Oppeltově domu
V listopadu 1913 se Kafkovi nastěhují do čtyřpokojového bytu ve 4. poschodí Oppeltova domu. Důvod přestěhování z mondénního domu U Lodi na břehu Vltavy na Staroměstské náměstí neznáme. Snad už postonávajícího Hermanna Kafku láká blízkost jeho obchodu, který mezitím zřídil v Kinského paláci vzdáleném od Oppeltova domu jen několik desítek metrů.
Ve Zlaté uličce
K asi nejznámějším místům v Praze spjatým s Franzem Kafkou patří malý domek ve Zlaté uličce č. 22 na Pražském hradě. Na toto malebné místo se tedy Kafka v polovině roku 1916 vydal se svou sestrou, aby našel samotu na psaní: „Jen žertem jsme se zeptali v té malé uličce. Ano, jeden domeček by byl v listopadu k pronajmutí“.
Kafka ve Vídni
Vídeň – pro poddané Jeho apoštolského Veličenstva bylo císařské město pulzujícím centrem moci, středobodem pevně uspořádaného, na věčnost zaměřeného státního zřízení. To platilo i pro Kafku, ačkoli mu neunikly silné odstředivé síly, které se pak v první světové válce naplno projevily.
Zámek
Koncem ledna 1922 započal Kafka práci na svém posledním monumentálním díle, na románu Das Schloß (Zámek). Dílo však zůstalo nedokončeno a bylo vydáno až v roce 1926 po Kafkově smrti jeho přítelem Maxem Brodem z pozůstalosti.
Nový židovský hřbitov
Nový židovský hřbitov založený ke konci 19. století, určený původně pro zhruba 100.000 hrobů, byl jedním z největších hřbitovních areálů v Praze.
bottom of page