Univ. prof. Dr. Dirk Hoffmann
Interkulturní učení, globální školní třída, je jedním, z podstatných aspektů končícího 20. a začínajícího 21. století, jak už poznamenal Tändzin Gjamccho, 14. tibetský dalajláma Tibetu, v předmluvě ke knize A World’s Fair for the Global Village: „Technologie, která obepíná celý svět a umožňuje nám kdykoli komunikovat přes oceány, je nástrojem, který můžeme využít k zachování rozmanitosti našeho světa, k prohloubení vzájemného porozumění a k posílení našeho pocitu sounáležitosti.“ 
Tyto věty valnou měrou určily více než třicetiletou pedagogickou činnost Dirka O. Hoffmanna (*1942) na univerzitě Colgate na idylickém místě Hamilton ve státě New York jakož v jistém smyslu i jeho zájem o Paula Leppina, jenž se po celý svůj život snažil vidět Čechy, Židy a Němce v Praze jako jedno společenství. V obou případech jde o vzájemné porozumění a spolupráci, již je třeba podporovat.    
Jako pro učitele to znamenalo pro Hoffmanna konfrontovat studující – kdekoli, jakkoli a kdykoli to bylo možné – s jinými kulturami a názory: studijní pobyty s americkými studentskými skupinami v Německu a kursy v USA, jež s pomocí videokonferencí a různých počítačových programů propojovaly americké a německé studenty. U těchto globálních školních tříd šlo o společné rozhovory se soudobými spisovateli – slavnými jako Hans Magnus Enzensberger, mladými jako Benjamin Lebert, populárními jako Bernhard Schlink – nebo také umělci – jako byl z Prahy pocházející Karel Trinkewitz, přítel Václava Havla a signatář Charty 77, který dal později podnět k partnerství měst mezi Hamburkem a Prahou. Pak to byla divadla, především divadlo Thalia Theater v Hamburku, Městské divadlo ve Freiburgu a Berliner Ensemble, jež pomáhala realizovat novou formu učení. Byla ochotná, sdílet s mezinárodními studentkami a studenty vznik svých nejnovějších inscenací, poskytnout představení k dispozici v digitální podobě a po premiéře o nich se všemi účastníky německých a amerických institutů diskutovat, přičemž se toho účastnili dramaturgové, režiséři,  scénografové, jevištní výtvarníci a herci. Učení se v tomto případě stalo nezapomenutelným zážitkem a vedlo k hlubokému porozumění dílům, které bylo ještě obohaceno přizváním odborných expertů, kteří ne vždy sdíleli názory praktiků na jevišti, a tím diskurs prohloubili. Cílem učení bylo vždy zvyšovat povědomí o rozmanitosti, respektovat odlišné názory a řádně odůvodňovat vlastní názory.
Tento postoj vedl také k zájmu o Paula Leppina a jeho dílo, jenž na jedné straně došel uznání jako „trubadúr staré Prahy“, na druhé straně byl odmítán jako rádobyumělec třetího řádu, který produkoval kýč a „nechutné“ knihy plné prasečinek a sprosťáren balených do „poněkud mystických žvástů“. Jak to tedy ve skutečnosti bylo? Jak je třeba hodnotit dílo Paula Leppina? Předpokladem pro skutečné posouzení jsou přirozeně texty, které je třeba představit – a sice nejenom těch pár známých románů, které jsou citovány pořád dokola.
Knihy Dirka Hoffmanna proto obsahují o Paulu Leppinovi a od Leppina m. j. podrobnou monografii k Leppinově životu a dílu s prvním pokusem o primární bibliografii a prvními vydáními několika děl z pozůstalosti (disertace, Basel/Basilej, 1973; částečně publikováno tiskem: Clausthal-Zellerfeld, 1973.; krátká verze s primární bibliografií, Bonn: Bouvier, 1982); posmrtné vydání románu Blaugast. Román ze staré Prahy/Blaugast. Roman aus dem alten Prag. München; Langen-Müller, 1984; nové vydání románu Severinova cesta do tmy / die Neuausgabe des Romans Severins Gang in die Finsternis. Ravensburg: Verlag Peter Selinka; 1988; nový výbor z básní a próz Procházky starou Prahou Alt-Prager Spaziergänge: Ravensburg: Verlag Peter Selinka; 1990; nové vydání románu Daniel Jesus. Heidelberg: Elfenbein-Verlag, 2001; průřez Leppinovým životem a dílem s prvními vydáními (především činohrou Golémův vnuk /  Der Enkel des Golems návrhy na scénickou výpravu Hugo Steinera-Prag): 13 kapitola Láska z pekla / Liebe aus der Hölle. Zürich: ssi-Verlag, 2007, s Julií Hadwigerovou; nové vydání románu Strážci rozkoše / Hüter der Freude. Zürich: ssi-Verlag, 2007, s Julií Hadwigerovou.
K dalším vydaným knihám patří: kritické vydání opery Hugo von Hofmannsthala a Richarda Strausse: Růžový kavalír/Der Rosenkavalier jako 23. svazek Sebraných děl Hugo von Hofmannsthala. Frankfurt: S. Fischer, 1986, s Willi Schuhem; Růžový kavalír/Der Rosenkavalier. Textové verze a řádkový komentář. Vídeň/Wien: Hollitzer Verlag, 2017, s Ingeborg Haaseovou a Arturem Hartliebem-Wallthorem; Pop Culture Germany! Santa Barbara: ABC-CLIO, 2006, s Katy Fraserovou; studijní materiály pro výuku němčiny: Alternativy. Čítanka a gramatika / Lesebuch und Grammatik, s Agnes Langdonovou: Fort Worth: Holt, Rinehart a Winston, 1989, resp. 1990.