Ve Zlaté uličce
- 24. März
- 1 Min. Lesezeit
K asi nejznámějším místům v Praze spjatým s Franzem Kafkou patří malý domek ve Zlaté uličce č. 22 na Pražském hradě. Na toto malebné místo se tedy Kafka v polovině roku 1916 vydal se svou sestrou, aby našel samotu na psaní: „Jen žertem jsme se zeptali v té malé uličce. Ano, jeden domeček by byl v listopadu k pronajmutí“.
Kafka pobýval v malinkém domku většinou ve večerních hodinách, poté co vyřídil práci, kterou bylo toho dne třeba vykonat, a povečeřel. Přes noc však v malé, pouze skrovně zařízené jizbě nemohl zůstávat. A tak putoval většinou v časných ranních hodinách nebo kolem „půlnoci po Starých zámeckých schodech dolů do města“.
Ve Zlaté uličce vznikla od pozdního podzimu roku 1916 celá řada prozaických děl a fragmentů, mimo jiné také většina povídek, jež byly roku 1920 uveřejněny v souboru Venkovský lékař.
A hlavu vzhůru, jak se říká v naší uličce.
Kafka své sestře Ottle
Po všech stránkách: krásná cesta nahoru, to ticho tam, od souseda mě dělí jen tenoučká stěna, ale soused je sdostatek tichý; nosím si sem nahoru večeři a bývám
tu většinou do půlnoci; pak výhoda cesty domů: musím se rozhodnout přestat, a pak je přede mnou cesta, která mi zchladí hlavu. A život tam: je v tom cosi zvláštního, mít svůj dům, zamykat před světem, ne toliko dveře pokoje nebo bytu, ale hned dveře domu, vycházet ze dveří domova přímo do sněhu tiché ulice.
Franz Kafka Felice Bauerové
